neboli HISTORIE VÍNA II.

Jeden z mých zákazníků mne upozornil na to, ze nejstarsí vína opravdu pocházejí z území dnešní Gruzie

Objev nejstaršího vína

Vědci identifikovali nejstarší známé víno světa, které bylo vyrobeno lidmi doby kamenné přibližně před 8 000 lety. Tento objev posunul historii výroby vína o několik století zpět. Nové důkazy ukazují, že neolitické komunity v Gruzii se věnovaly výrobě, „lahvování“ a záměrnému zrání červeného vína.

Archeologické a biochemické nálezy

Ačkoli se z daného období nedochovalo tekuté víno, vědci analyzovali zbytky na vnitřních stěnách 8 000 let starých keramických nádob a potvrdili přítomnost vína. Biochemické testy ukázaly, že tehdejší lidé záměrně přidávali do hroznové šťávy stromovou pryskyřici, která díky svým bakteriocidním vlastnostem prodlužovala trvanlivost vína. Podle profesora Patricka McGoverna z muzea Pensylvánské univerzity, který výzkum vedl, mohlo víno chutnat podobně jako dnešní retsina.

Význam keramiky pro uchování vína

Rozvoj keramické výroby na Blízkém východě a Kavkaze sehrál klíčovou roli při výrobě a uchovávání prvních vín. Keramické nádoby s kapacitou kolem pěti litrů byly vhodnější než dříve používané sádrové nebo kožené nádoby, které byly buď příliš porézní, nebo neumožňovaly dlouhodobé skladování.

Kulturní a náboženský význam vína

Výzkum profesora McGoverna odhalil nejen technické aspekty výroby, ale i kulturní význam vína pro neolitické obyvatele. Reliéfní výzdoby na keramice zachycují oslavy vinné révy, což naznačuje, že víno mělo patrně i náboženský význam. Tyto nálezy mohou představovat prehistorické kořeny kultů vína známých z pozdějších dob, jako byl kult Dionýsa nebo jeho římský ekvivalent Bakcha.

Archeologické naleziště a biblické souvislosti

Nález nejstarších vinných džbánů pochází z lokality Shulaveri v Gruzii, která byla v době svého rozkvětu hustě osídleným městečkem. Zdejší domy obsahovaly džbány na víno, což svědčí o běžném používání vína v každodenním životě. Zajímavostí je, že tato oblast sousedí s místy spojenými s biblickou postavou Noema, který podle tradice po potopě vysadil vinici.