Příběh Korkomatu

Moje cesta za dobrým vínem
Italské Alpy, zima 2006. S tehdejšími kolegy sjíždíme tridentské svahy. Večer sedíme kolem stolu, pijeme víno. Dobré víno. Víno, které jsem do té doby neochutnal. Nechci tím říct, že české, anebo i jiné víno, není kvalitní. Nevím jak vás, ale mě prostě často po vínu ráno pálila žáha, bolela hlava, měl jsem překyselený žaludek. A bohužel český trh je takových vín plný  a najít kvalitní víno, ať už české či jiné výroby, je velmi, velmi obtížné.
Ale to přeskakuji, zpátky do roku 2006. V Itálii je pořádná zima, stohy a stohy sněhu. Vzpomínám si, jak za okny chumelí a pijeme hutné, rudé Teroldego. Kolega se ke mně naklonil a říká: „Tohle vinařství je odsud kousek. Můžeme se tam zajet podívat.“
A tak jsme jeli. Přivítali nás s úsměvem, ochotou. Přidal jsem k tomu německy nějaké historky, zasmáli jsme se a nabídli nám, že nás provedou. Procházel jsem plné regály vín, famózních vín. Bylo rozhodnuto.
Nakoupil jsem několik prvních láhví. A začalo „ochutnávání“. Najednou zmizely ranní nepohody dříve spojené s vínem. Už žádný překyselený žaludek, bolesti hlavy. A k tomuta skvělá chuť. Vína podobné kvality na českém trhu buď nebyla a pokud ano, pak za nesmyslnou cenu. A tak jsme do Alto Adige začali jezdit stále častěji. Už ne jen za sněhem, ale i za vínem.
Nejdřív jsem nakupoval pár krabic, něco pro rodinu, na večer. K televizi, ke grilování, na oslavu výročí naší svatby, na Vánoce, na chalupu. Jenomže našim kamarádům u nás víno chutnalo a těch několik krabic, které se vejdou do osobáku, už přestalo stačit. Najednou nás bylo tolik, že jsem objednal celou paletu. Přátelé řekli přátelům, a i paleta byla málo.
Dobré víno spojuje, má atmosféru, zlepšuje náladu. Samé libé pocity. A to mě baví. Kdo by nechtěl roz(pro)dávat pohodu, dělit se s ostatními o jedinečnou chuť, a ještě za to být vychvalován.
Nabízím kvalitní víno luxusní chuti za příznivou cenu. Nabízím vína tridentská i sicilská. Tedy z oblastí Trentino a Sicílie. Od starodávných červených odrůd, jako je Teroldego Rotaliano, až po klasický Cabernet Sauvignon. Od lahodných bílých odrůd jako je například Pinot Grigio ze severu až po sicilské Grillo. A samozřejmě i růžová vína z obou oblastí.
Netvrdím, že vždy a jedině to budou tyto oblasti. Neobjevených vinic je pro Česko spousta. Chci je ochutnat, projet, objevit. Pak se o ně s vámi podělit. Chci se živit tím, co mě baví. Vínem. A chci tu radost předávat dál. Budete v tom se mnou?